chapter
int64
1
18
verse
int64
1
78
sanskrit
stringlengths
52
137
hindi
stringlengths
62
469
english
stringlengths
66
664
transliteration
stringlengths
78
148
4
39
श्रद्धावाँल्लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः |ज्ञानं लब्ध्वा परां शान्तिमचिरेणाधिगच्छति |
जितेन्द्रिय, साधनपरायण और श्रद्धावान् मनुष्य ज्ञान को प्राप्त होता है तथा ज्ञान को प्राप्त होकर वह शीघ्र ही वह परम शान्ति को प्राप्त होता है।
The faithful, the devoted, and the self-controlled attain knowledge; having obtained knowledge, they soon reach supreme peace.
śraddhāvā.Nllabhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ .jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntimacireṇādhigacchati
4
40
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति |नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः |
विवेकहीन और श्रद्धारहित संशययुक्त मनुष्य परमार्थ से अवश्य भ्रष्ट हो जाता है। ऐसे संशययुक्त मनुष्य के लिये न यह लोक है, न परलोक है और न सुख ही है |
He who lacks discrimination, is devoid of faith, and is at the same time possessed by doubt is lost to the spiritual path. For the doubting soul there is neither this world nor the world beyond, nor even happiness.
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati .nāyaṃ loko.asti na paro na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ
4
41
योगसंन्यस्तकर्माणं ज्ञानसञ्छिन्नसंशयम् |आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय |
हे धनंजय! जिसने कर्मयोग की विधि से समस्त कर्मों का परमात्मा में अर्पण कर दिया है और जिसने विवेक द्वारा समस्त संशयों का नाश कर दिया है, ऐसे वश में किये हुए अन्तःकरण वाले पुरुष को कर्म नहीं बाँधते |
Arjuna, actions do not bind him who has dedicated all his actions to God according to the spirit of Karmayoga, whose doubts have been torn to shreds by wisdom, and who is self-possessed.
yogasaṃnyastakarmāṇaṃ jñānasañchinnasaṃśayam .ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya
4
42
तस्मादज्ञानसम्भूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनात्मनः |छित्त्वैनं संशयं योगमातिष्ठोत्तिष्ठ भारत |
इसलिए हे भरतवंशी अर्जुन! तू हृदय में स्थित इस अज्ञानजनित अपने संशय का विवेक ज्ञान रूप तलवार द्वारा छेदन करके समत्वरूप कर्मयोग में स्थित हो जा और युद्ध के लिये खड़ा हो जा |
Therefore, Arjuna, slashing to pieces, with the sword of wisdom, the doubt born of ignorance in your heart, stand firm in the yoga of equanimity and prepare for battle, O Bharata.
tasmādajñānasambhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinātmanaḥ .chittvainaṃ saṃśayaṃ yogamātiṣṭhottiṣṭha bhārata
5
1
अर्जुन उवाच |संन्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि |यच्छ्रेय एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम् |
अर्जुन ने कहा—हे कृष्ण! आप कर्मों के संन्यास की और फिर कर्मयोग की प्रशंसा करते हैं। इसलिए इन दोनों में से जो एक मेरे लिये भलीभाँति निश्चित कल्याणकारक साधन हो, उसको कहिये|
Arjuna said Krishna, you extol sankhyayogaand then the yoga of Action. Pray tell me which of the two is decidedly conducive to my good.
arjuna uvāca .saṃnyāsaṃ karmaṇāṃ kṛṣṇa punaryogaṃ ca śaṃsasi .yacchreya etayorekaṃ tanme brūhi suniścitam
5
2
श्रीभगवानुवाच |संन्यासः कर्मयोगश्च निःश्रेयसकरावुभौ |तयोस्तु कर्मसंन्यासात्कर्मयोगो विशिष्यते |
श्रीभगवान ने कहा—कर्म संन्यास और कर्मयोग—ये दोनों ही परम कल्याण के करने वाले हैं, परंतु उन दोनों में भी कर्म संन्यास से कर्मयोग साधन में सुगम होने से श्रेष्ठ है |
Shree Bhagavan said: The Yoga of Knowledge and the Yoga of Action both lead to supreme Bliss. Of the two, however, the Yoga of Actionis superior to the Yoga of Knowledge.
śrībhagavānuvāca .saṃnyāsaḥ karmayogaśca niḥśreyasakarāvubhau .tayostu karmasaṃnyāsātkarmayogo viśiṣyate
5
3
ज्ञेयः स नित्यसंन्यासी यो न द्वेष्टि न काङ्क्षति |निर्द्वन्द्वो हि महाबाहो सुखं बन्धात्प्रमुच्यते |
हे अर्जुन! जो पुरुष न किसी से द्वेष करता है और न किसी की आकांक्षा करता है, वह कर्मयोगी सदा संन्यासी ही समझने योग्य है, क्योंकि राग-द्वेषादि द्वन्द्वों से रहित पुरुष सुखपूर्वक संसार बन्धन से मुक्त हो जाता है |
He who neither hates nor desires, who is free from dualities, O mighty-armed Arjuna, is always regarded as a true renunciant; such a person is liberated from bondage and lives happily.
jñeyaḥ sa nityasaṃnyāsī yo na dveṣṭi na kāṅkṣati .nirdvandvo hi mahābāho sukhaṃ bandhātpramucyate
5
4
साङ्ख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः |एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् |
उपर्युक्त संन्यास और कर्मयोग को मूर्ख लोग पृथक्-पृथक् फल देने वाले कहते हैं न कि पण्डित जन, क्योंकि दोनों में से एक में भी सम्यक् प्रकार से स्थित पुरुष दोनों के फलरूप परमात्मा को प्राप्त होता है |
It is the ignorant, not the wise, who say that Sankhyayoga and Karmayoga lead to divergent results. For one who is firmly established in either gets the fruit of both
sāṅkhyayogau pṛthagbālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ .ekamapyāsthitaḥ samyagubhayorvindate phalam
5
5
यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते |एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति |
ज्ञानयोगियों द्वारा जो परमधाम प्राप्त किया जाता है, कर्मयोगियों द्वारा भी वही प्राप्त किया जाता है। इसलिये जो पुरुष ज्ञान योग और कर्मयोग को फलस्वरूप में एक देखता है, वही यथार्थ देखता है|
Thestate which is reached by the Sankhyayogi is attained also by the Karmayogi. Therefore, he alone who sees Sankhyayoga and Karmayoga as onereally sees.
yatsāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṃ tadyogairapi gamyate .ekaṃ sāṅkhyaṃ ca yogaṃ ca yaḥ paśyati sa paśyati
5
6
संन्यासस्तु महाबाहो दुःखमाप्तुमयोगतः |योगयुक्तो मुनिर्ब्रह्म नचिरेणाधिगच्छति |
परंतु हे अर्जुन! कर्मयोग के बिना संन्यास अर्थात् मन, इन्द्रिय और शरीर द्वारा होने वाला सम्पूर्ण कर्मों में कर्तापन का त्याग, प्राप्त होना कठिन है और भगवत्त्वस्वरूप को मनन करने वाला कर्मयोगी परब्रह्म परमात्मा को शीघ्र ही प्राप्त हो जाता है |
Without Karmayoga, however, Sankhyayogais difficult to accomplish; whereas the Karmayogi, who keeps his mind fixed on God, reaches Brahma in no time, Arjuna.
saṃnyāsastu mahābāho duḥkhamāptumayogataḥ .yogayukto munirbrahma nacireṇādhigacchati
5
7
योगयुक्तो विशुद्धात्मा विजितात्मा जितेन्द्रियः |सर्वभूतात्मभूतात्मा कुर्वन्नपि न लिप्यते |
जिसका मन अपने वश में है, जो जितेन्द्रिय एवं विशुद्ध अन्तःकरण वाला है और सम्पूर्ण प्राणियों का आत्मरूप परमात्मा ही जिसका आत्मा है, ऐसा कर्मयोगी कर्म करता हुआ भी लिप्त नहीं होता |
The Karamayogi, who has fully conquered his mind and mastered his senses, whose heart is pure, and who has identified himself with the self of all beings, remains untainted, even though performing action.
yogayukto viśuddhātmā vijitātmā jitendriyaḥ .sarvabhūtātmabhūtātmā kurvannapi na lipyate
5
8
नैव किञ्चित्करोमीति युक्तो मन्येत तत्त्ववित् |पश्यञ्शृण्वन्स्पृशञ्जिघ्रन्नश्नन्गच्छन्स्वपञ्श्वसन् |
तत्त्व को जानने वाला सांख्य योगी तो देखता हुआ, सुनता हुआ, स्पर्श करता हुआ, सूंघता हुआ, भोजन करता हुआ, गमन करता हुआ, सोता हुआ, श्वास लेता हुआ भी निःसन्देह ऐसा मानता है कि मैं कुछ भी नहीं करता हूँ |
The Sankhyayogi, however, who knows the reality of things, must believe, even though seeing, hearing, touching, smelling, eating or drinking, walking, sleeping, breathing, that he does nothing.
naiva kiñcitkaromīti yukto manyeta tattvavit .paśyañśruṇvanspṛśañjighrannaśnangacchansvapañśvasan
5
9
प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि |इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् |
बोलता हुआ, त्यागता हुआ, ग्रहण करता हुआ तथा आँखों को खोलता और मूँदता हुआ भी सब इन्द्रियाँ अपने-अपने अर्थों में प्रवृत्त हैं – ऐसा समझकर योगी निःसन्देह ऐसा मानता है कि मैं कुछ भी नहीं करता हूँ |
Speaking, letting go, grasping, opening or closing the eyes — holding that it is only the senses moving among their objects, he believes that he does nothing.
pralapanvisṛjangṛhṇannunmiṣannimiṣannapi .indriyāṇīndriyārtheṣu vartanta iti dhārayan
5
10
ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः |लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा |
जो पुरुष सब कर्मों को परमात्मा में अर्पण करके और आसक्ति को त्याग कर कर्म करता है, वह पुरुष जल से कमल के पत्ते की भाँति पाप से लिप्त नहीं होता।
He who performs his duties, abandoning attachment and dedicating all actions to the Supreme, is not tainted by sin, just as a lotus leaf is untouched by water. He who acts offering all actions to God, and shaking off attachment, remains untouched by sin, as the lotus leaf by water.
brahmaṇyādhāya karmāṇi saṅgaṃ tyaktvā karoti yaḥ .lipyate na sa pāpena padmapatramivāmbhasā
5
11
कायेन मनसा बुद्ध्या केवलैरिन्द्रियैरपि |योगिनः कर्म कुर्वन्ति सङ्गं त्यक्त्वात्मशुद्धये |
कर्मयोगी ममताबुद्धिरहित केवल इन्द्रिय, मन, बुद्धि और शरीर द्वारा भी आसक्ति को त्यागकर अन्तःकरण की शुद्धि के लिये कर्म करते हैं |
The Karmayogis perform action only with their senses, mind, intellect and body as well, withdrawing the feeling of mine in respect of them and shaking off attachment simply for the sake of self-purification.
kāyena manasā buddhyā kevalairindriyairapi .yoginaḥ karma kurvanti saṅgaṃ tyaktvātmaśuddhaye
5
12
युक्तः कर्मफलं त्यक्त्वा शान्तिमाप्नोति नैष्ठिकीम् |अयुक्तः कामकारेण फले सक्तो निबध्यते |
युक्त कर्मफल त्याग कर शान्ति प्राप्त करता है, अयुक्त काम के कारण फलों में लिप्त होकर बंध जाता है। कर्मयोगी कर्मों के फल का त्याग करके भगवान की प्राप्ति रूप शांति को प्राप्त होता है और सकामपुरुष कामना की प्रेरणा से फल में आसक्त होकर बँधता है।
One who is devoted to the path of selfless action attains lasting peace; one who is attached to the fruits of actions is bound by them. Offering the fruit of actions to God, the Karmayogi attains everlasting peace in the shape of God-Realization; whereas he who works with a selfish motive, being attached to the fruit of action through desire, gets tied down.
yuktaḥ karmaphalaṃ tyaktvā śāntimāpnoti naiṣṭhikīm .ayuktaḥ kāmakāreṇa phale sakto nibadhyate
5
13
सर्वकर्माणि मनसा संन्यस्यास्ते सुखं वशी |नवद्वारे पुरे देही नैव कुर्वन्न कारयन् |
अन्तःकरण जिसके वश में है, ऐसा सांख्ययोग का आचरण करने वाला पुरुष न करता हुआ और न करवाता हुआ ही नवद्वारों वाले शरीर रूप घर में सब कर्मों को मन से त्यागकर आनन्दपूर्वक सच्चिदानन्दधन परमात्मा के स्वरूप में स्थित रहता है|
The self-controlled Sankhyayoga, doing nothing himself and getting nothing done by others, rests happily in God, the embodiment, neither acting nor causing othersto act
sarvakarmāṇi manasā saṃnyasyāste sukhaṃ vaśī .navadvāre pure dehī naiva kurvanna kārayan
5
14
न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः |न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते |
परमेश्वर मनुष्यों के न तो कर्तापन की, न कर्मों की और न कर्म फल के संयोग की ही रचना करते हैं; किंतु स्वभाव ही बर्त रहा है|
God determines not the doership nor the doings of men, nor even their contact with the fruit of actions; but it is Nature alone that functions.
na kartṛtvaṃ na karmāṇi lokasya sṛjati prabhuḥ .na karmaphalasaṃyogaṃ svabhāvastu pravartate
5
15
नादत्ते कस्यचित्पापं न चैव सुकृतं विभुः |अज्ञानेनावृतं ज्ञानं तेन मुह्यन्ति जन्तवः |
सर्वव्यापी परमेश्वर भी न किसी के पाप कर्म को और न किसी के शुभ कर्म को ही ग्रहण करता है; किंतु अज्ञान के द्वारा ज्ञान ढका हुआ है, उसी से सब अज्ञानी मनुष्य मोहित हो रहे हैं |
The omnipresent God does not receive the virtue or sin of anyone. Knowledge is enveloped in ignorance; hence it is that beings are constantly falling a prey to delusion.
nādatte kasyacitpāpaṃ na caiva sukṛtaṃ vibhuḥ .ajñānenāvṛtaṃ jñānaṃ tena muhyanti jantavaḥ
5
16
ज्ञानेन तु तदज्ञानं येषां नाशितमात्मनः |तेषामादित्यवज्ज्ञानं प्रकाशयति तत्परम् |
परन्तु जिसका वह अज्ञान परमात्मा के तत्व ज्ञान द्वारा नष्ट कर दिया गया है, उनका वह ज्ञान सूर्य के सदृश उस सच्चिदानन्दधन परमात्मा को प्रकाशित कर देता है|
In the case, however, to those whose said ignorance has been set aside by true Knowledge of god, that wisdom shining like the sun reveals the supreme.
jñānena tu tadajñānaṃ yeṣāṃ nāśitamātmanaḥ .teṣāmādityavajjñānaṃ prakāśayati tatparam
5
17
तद्बुद्धयस्तदात्मानस्तन्निष्ठास्तत्परायणाः |गच्छन्त्यपुनरावृत्तिं ज्ञाननिर्धूतकल्मषाः |
जिनका मन तद्रूप हो रहा है, जिनकी बुद्धि तद्रूप हो रही है और सच्चिदानन्दधन परमात्मा में ही जिनकी निरन्तर एकीभाव से स्थिति है, ऐसे तत्परायण पुरुष ज्ञान के द्वारा पापरहित होकर अपुनरावृति को अर्थात् परमगति को प्राप्त होते हैं।
Those whose mind and intellect are wholly merged in Him, who remain constantly established in identity with Him, and have finally become one with Him, their sins being wiped out by wisdom, reach the state whence there is no return.
tadbuddhayastadātmānastanniṣṭhāstatparāyaṇāḥ .gacchantyapunarāvṛttiṃ jñānanirdhūtakalmaṣāḥ
5
18
विद्याविनयसम्पन्ने ब्राह्मणे गवि हस्तिनि |शुनि चैव श्वपाके च पण्डिताः समदर्शिनः |
वे ज्ञानीजन विद्या और विनययुक्त ब्राह्मण में तथा गौ, हाथी, कुत्ते और चाण्डाल में भी समदर्शी ही होते हैं|
The wise look with the same eye on a Brahmana endowed with learning and culture, a cow, an elephant, a dog, and a pariah too.
vidyāvinayasampanne brāhmaṇe gavi hastini .śuni caiva śvapāke ca paṇḍitāḥ samadarśinaḥ
5
19
इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः |निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः |
जिनका मन समभाव में स्थित है, उनके द्वारा इस जीवित अवस्था में ही सम्पूर्ण संसार जीत लिया गया है, क्योंकि सच्चिदानन्दघन परमात्मा निर्दोष और सम है, इससे वे सच्चिदानन्दघन परमात्मा में ही स्थित हैं |
Even here is the mortal plane conquered by those whose mind is established in unity; since the Absolute is untouched by evil and knows no distinction, hence they are established in the Eternal.
ihaiva tairjitaḥ sargo yeṣāṃ sāmye sthitaṃ manaḥ .nirdoṣaṃ hi samaṃ brahma tasmād brahmaṇi te sthitāḥ
5
20
न प्रहृष्येत्प्रियं प्राप्य नोद्विजेत्प्राप्य चाप्रियम् |स्थिरबुद्धिरसम्मूढो ब्रह्मविद् ब्रह्मणि स्थितः |
जो पुरुष प्रिय को प्राप्त होकर हर्षित नहीं हो और अप्रिय को प्राप्त होकर उद्विग्न न हो, वह स्थिर बुद्धि संश्रय रहित ब्रह्मवेत्ता पुरुष सच्चिदानन्दघन परब्रह्म परमात्मा में एकीभाव से नित्य स्थित है |
One who, having obtained the beloved, does not rejoice, and having obtained the unlovely, is not disturbed; that steady-minded, unbewildered knower of Brahman is ever established in the One Supreme Spirit.
na prahṛṣyetpriyaṃ prāpya nodvijetprāpya cāpriyam .sthirabuddhirasammūḍho brahmavid brahmaṇi sthitaḥ
5
21
बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् |स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते |
बाहर के विषयों में आसक्ति रहित अन्तःकरण वाला साधक, आत्मा में स्थित जो ध्यान जनित सात्त्विक आनन्द है, उसको प्राप्त होता है; तदनन्तर वह सच्चिदानन्दधन परब्रह्म परमात्मा के ध्यान रूप योग में अभिन्नभाव से स्थित पुरुष अक्षय आनन्द का अनुभव करता है |
He whose mind remains unattached to sense-objects, derives through meditation the Sattvika joy which dwells in the mind; then that Yogi, having completely identified himself through meditation with Brahma enjoys eternal Bliss.
bāhyasparśeṣvasaktātmā vindatyātmani yatsukham .sa brahmayogayuktātmā sukhamakṣayamaśnute
5
22
ये हि संस्पर्शजा भोगा दुःखयोनय एव ते |आद्यन्तवन्तः कौन्तेय न तेषु रमते बुधः |
जो ये इन्द्रिय तथा विषयों के संयोग से उत्पन्न होने वाले सब भोग हैं, वे यद्यपि विषयी पुरुषों को सुख रूप भासते हैं तो भी दुःख के ही हेतु हैं और आदि अन्त वाले अर्थात अनित्य हैं। इसलिए हे अर्जुन! बुद्धिमान विवेकी पुरुष उनमें नहीं रमता|
The pleasures which are born of sense-contacts are verily a source of suffering only. They have a beginning and an end. Arjuna, it is for this reason that a wise man does not indulge in them.
ye hi saṃsparśajā bhogā duḥkhayonaya eva te .ādyantavantaḥ kaunteya na teṣu ramate budhaḥ
5
23
शक्नोतीहैव यः सोढुं प्राक्शरीरविमोक्षणात् |कामक्रोधोद्भवं वेगं स युक्तः स सुखी नरः |
जो साधक इस मनुष्य शरीर में, शरीर का नाश होने से पहले- पहले ही काम-क्रोध से उत्पन्न होने वाले वेग को सहन करने में समर्थ हो जाता है, वही पुरुष योगी है और वही सुखी है|
He who is able to endure the force of desire and anger born of the mind before the destruction of the body, he is a yogi and he is happy.
śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṃ prākśarīravimokṣaṇāt .kāmakrodhodbhavaṃ vegaṃ sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ
5
24
योऽन्तःसुखोऽन्तरारामस्तथान्तर्ज्योतिरेव यः |स योगी ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मभूतोऽधिगच्छति |
जो पुरुष अन्तरात्मा में ही सुखवाला है, आत्मा में ही रमण करने वाला है तथा जो आत्मा में ही ज्ञान वाला है, वह सच्चिदानन्दघन परब्रह्म परमात्मा के साथ एकीभाव को प्राप्त सांख्ययोगी शान्त ब्रह्म को प्राप्त होता है|
He who is happy within himself, enjoys within himself the delight of the soul, and even so is illumined by the inner light, such a Yogiidentified with Brahma attains Brahma, who is all Peace.
yo.antaḥsukho.antarārāmastathāntarjyotireva yaḥ .sa yogī brahmanirvāṇaṃ brahmabhūto.adhigacchati
5
25
लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषाः |छिन्नद्वैधा यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः |
जिनके सब पाप नष्ट हो गये हैं, जिनके सब संशय ज्ञान के द्वारा निःश्चित हो गये हैं, जो सम्पूर्ण प्राणियों के हित में रत हैं और जिनका जीता हुआ मन निश्चल भाव से परमात्मा में स्थित है, वे ब्रह्मवेत्ता पुरुष शान्त ब्रह्म को प्राप्त होते हैं |
The seers whose sins have been wiped out, whose doubts have been dispelled by Knowledge, whose disciplined mind is firmly established in God and who are actively engaged in the service of all beings, attain Brahma, who is all peace.
labhante brahmanirvāṇamṛṣayaḥ kṣīṇakalmaṣāḥ .chinnadvaidhā yatātmānaḥ sarvabhūtahite ratāḥ
5
26
कामक्रोधवियुक्तानां यतीनां यतचेतसाम् |अभितो ब्रह्मनिर्वाणं वर्तते विदितात्मनाम् |
काम-क्रोध से रहित, जीते हुए चितवाले, परब्रह्म परमात्मा का साक्षात्कार किये हुए ज्ञानी पुरुषों के लिये सब ओर से शान्त परब्रह्म परमात्मा ही परिपूर्ण हैं |
To those wise men who are free from lust and anger, who have subdued their mind and have realized the Supreme Brahman, the all-pervading peaceful Supreme Brahman is present everywhere.
kāmakrodhaviyuktānāṃ yatīnāṃ yatacetasām .abhito brahmanirvāṇaṃ vartate viditātmanām
5
27
स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांश्चक्षुश्चैवान्तरे भ्रुवोः |प्राणापानौ समौ कृत्वा नासाभ्यन्तरचारिणौ |
बाहर के विषय-भोगों को न चिन्तन करता हुआ बाहर ही त्यागकर और नेत्रों की दृष्टि को भृकुटी के बीच में स्थित करके तथा नासिका में विचरनेवाले प्राण और अपानवायु को सम करके,
Shutting out all thoughts of external enjoyments, with the gaze fixed on the space between the eye-brows, having regulated the Pranaand the Apanabreaths flowing within the nostrils;
sparśānkṛtvā bahirbāhyāṃścakṣuścaivāntare bhruvoḥ .prāṇāpānau samau kṛtvā nāsābhyantaracāriṇau
5
28
यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः |विगतेच्छाभयक्रोधो यः सदा मुक्त एव सः |
जिसकी इन्द्रियाँ, मन और बुद्धि जीती हुई हैं—ऐसा जो मोक्षपरायण मुनि इच्छा, भय और क्रोध से रहित हो गया है, वह सदा मुक्त ही है|
he who has brought his senses, mind and intellect under control, who is devoted to liberation, free from desire, fear and anger, he is always free.
yatendriyamanobuddhirmunirmokṣaparāyaṇaḥ .vigatecchābhayakrodho yaḥ sadā mukta eva saḥ
5
29
भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम् |सुहृदं सर्वभूतानां ज्ञात्वा मां शान्तिमृच्छति |
मेरा भक्त मुझको सब यज्ञ और तपों का भोगने वाला, सम्पूर्ण लोकों के ईश्वरों का भी ईश्वर तथा सम्पूर्ण भूत-प्राणियों का सुहृद अर्थात् स्वार्थरहित दयालु और प्रेमी, ऐसा तत्व से जानकर शान्ति को प्राप्त होता है |
Having Known Me in reality as the enjoyer of all sacrifices and austerities, the supreme Lord of all the worlds, and the disinterested friend of all beings, My devotee attains peace.
bhoktāraṃ yajñatapasāṃ sarvalokamaheśvaram .suhṛdaṃ sarvabhūtānāṃ jñātvā māṃ śāntimṛcchati
6
1
श्रीभगवानुवाच |अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः |स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः |
श्रीभगवान ने कहा— जो पुरुष कर्म फल का आश्रय न लेकर करने योग्य कर्म करता है, वह संन्यासी तथा योगी है; और केवल अग्नि का त्याग करने वाला संन्यासी नहीं है तथा केवल क्रियाओं का त्याग करने वाला योगी नहीं है |
Shree Bhagavan said: he who does his duty without expecting the fruit of actions is a Samnyasiand a Yogiboth. He is no Samnyasiwho has merely renounced the sacred fire; even so he is no Yogi, who has merely given up all activity.
śrībhagavānuvāca .anāśritaḥ karmaphalaṃ kāryaṃ karma karoti yaḥ .sa saṃnyāsī ca yogī ca na niragnirna cākriyaḥ
6
2
यं संन्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव |न ह्यसंन्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन |
हे अर्जुन! जिसको संन्यास ऐसा कहते हैं, उसी को तू योग जान। क्योंकि संकल्पों का त्याग न करने वाला कोई भी पुरुष योगी नहीं होता|
Arjuna, you must know that what they call Samnyasa is no other than Yoga; for none becomes a Yogi, who has not given up thoughts of the world.
yaṃ saṃnyāsamiti prāhuryogaṃ taṃ viddhi pāṇḍava .na hyasaṃnyastasaṅkalpo yogī bhavati kaścana
6
3
आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते |योगारूढस्य तस्यैव शमः कारणमुच्यते |
योग में आसक्त होने की इच्छा वाले मननशील पुरुष के लिये योग की प्राप्ति में निःकाम भाव से कर्म करना ही हेतु कहा जाता है और योगासक्त हो जाने पर उस योगासक्त पुरुष का जो सर्वसंकल्पों का अभाव है वही कल्याण में हेतु कहा जाता है|
To the contemplative soul who desires to ascend to Yoga, action is said to be the cause; to him who is attached to Yoga, peace is said to be the cause.
ārurukṣormuneryogaṃ karma kāraṇamucyate .yogārūḍhasya tasyaiva śamaḥ kāraṇamucyate
6
4
यदा हि नेन्द्रियार्थेषु न कर्मस्वनुषज्जते |सर्वसङ्कल्पसंन्यासी योगारूढस्तदोच्यते |
जिस काल में न तो इन्द्रियों के भोगों में और न कर्मों में ही आसक्त होता है, उस काल में सर्वसंकल्पों का त्यागी पुरुष योगारूढ़ कहा जाता है |
When a man ceases to have any attachment either for the objects of senses or for actions, and has renounced all thoughts of the world, he is said to have climbed to the heights of Yoga.
yadā hi nendriyārtheṣu na karmasvanuṣajjate .sarvasaṅkalpasaṃnyāsī yogārūḍhastadocyate
6
5
उद्धरेदात्मनात्मानं नात्मानमवसादयेत् |आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः |
अपने द्वारा अपना संसार-समुद्र से उद्धार करे और अपने को अधोगति में न डाले, क्योंकि यह मनुष्य आप ही तो अपना मित्र है और आप ही अपना शत्रु है |
One should lift oneself by one’s own efforts and should not degrade oneself; for one’s own self is one’s friend, and one’s own self is one’s enemy.
uddharedātmanātmānaṃ nātmānamavasādayet .ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ
6
6
बन्धुरात्मात्मनस्तस्य येनात्मैवात्मना जितः |अनात्मनस्तु शत्रुत्वे वर्तेतात्मैव शत्रुवत् |
जिस जीवात्मा द्वारा मन और इन्द्रियों सहित शरीर जीता हुआ है, उस जीवात्मा का तो वह आप ही मित्र है और जिसके द्वारा मन तथा इन्द्रियों सहित शरीर नहीं जीता गया है, उसके लिये वह आप ही शत्रु के सदृश शत्रुता में बर्तता है|
One’s own self is the friend of the soul by whom the lower selfhas been conquered; even so the very self of him who has not conquered his lower self behaves antagonistically like an enemy.
bandhurātmātmanastasya yenātmaivātmanā jitaḥ .anātmanastu śatrutve vartetātmaiva śatruvat
6
7
जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः |शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः |
सरदी-गरमी और सुख-दुःखादि में तथा मान और अपमान में जिसके अन्तःकरण की वृत्तियाँ भलीभाँति शान्त हैं, ऐसे स्वाधीन आत्मावाले पुरुष के ज्ञान में सच्चिदानन्दधन परमात्मा सम्यक् प्रकार से स्थित हैं अर्थात् उसके ज्ञान में परमात्मा के सिवा अन्य कुछ है ही नहीं |
The Supreme Spirit is rooted in the knowledge of the self-controlled man whose mind is perfectly serene in the midst of pairs of opposites, such as cold and heat, joy and sorrow, and honour and ignominy.
jitātmanaḥ praśāntasya paramātmā samāhitaḥ .śītoṣṇasukhaduḥkheṣu tathā mānāpamānayoḥ
6
8
ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः |युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः |
जिसका अन्तःकरण ज्ञान और विज्ञान से तृप्त है, जिसकी स्थिति विकाररहित है, जिसकी इन्द्रियाँ भलीभाँति जीती हुई हैं और जिसके लिये मिट्टी, पत्थर और सुवर्ण समान हैं — वह योगी युक्त अर्थात् भगवत्प्राप्त माना जाता है |
The Yogi whose heart is fully satisfied with both Jñanaand Vijñana, who is steady and free from delusion, who has mastered his senses, and to whom earth, stone, and gold are alike—such a Yogi is said to be united with God.
jñānavijñānatṛptātmā kūṭastho vijitendriyaḥ .yukta ityucyate yogī samaloṣṭāśmakāñcanaḥ
6
9
सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु |साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते |
सुहृद्, मित्र, वैरी, उदासीन, मध्यस्थ, द्वेष्य और बन्धुगणों में, धर्मात्माओं में और पापियों में भी समान भाव रखने वाला अत्यन्त श्रेष्ठ है |
He who looks upon well-wishers and neutrals as well as mediators, friends and foes, relatives and objects of hatred, the virtuous and the sinful with the same eye, stand supreme.
suhṛnmitrāryudāsīnamadhyasthadveṣyabandhuṣu .sādhuṣvapi ca pāpeṣu samabuddhirviśiṣyate
6
10
योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः |एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रहः |
मन और इन्द्रियों सहित शरीर को वश में रखने वाला, आशारहित और संग्रहरहित योगी अकेला ही एकान्त स्थान में स्थित होकर आत्मा को निरन्तर परमात्मा में लगावे |
Living in seclusion all by himself, the Yogi who has controlled his mind and body, and is free from desires and void of possessions, should constantly engage his mind in meditation.
yogī yuñjīta satatamātmānaṃ rahasi sthitaḥ .ekākī yatacittātmā nirāśīraparigrahaḥ
6
11
शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः |नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् |
शुद्ध भूमि में, जिसके ऊपर क्रमशः कुशा, मृगछाला और वस्त्र बिछे हैं, जो न बहुत ऊँचा है और न बहुत नीचा, ऐसे अपने आसन को स्थिर स्थापना करके— |
In a clean place, having established a steady seat for himself, neither too high nor too low, covered with kusha grass, deer skin, and cloth—
śucau deśe pratiṣṭhāpya sthiramāsanamātmanaḥ .nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram
6
12
तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः |उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशुद्धये |
उस आसन पर बैठकर चित और इन्द्रियों की क्रियाओं को वश में रखते हुए मन को एकाग्र करके अन्तःकरण की शुद्धि के लिये योग का अभ्यास करे|
And occupying that seat, concentrating the mind and controlling the functions of the mind and senses, he should practise Yoga for self-purification.
tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yatacittendriyakriyaḥ .upaviśyāsane yuñjyādyogamātmaviśuddhaye
6
13
समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः |सम्प्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकयन् |
काया, सिर और गले को समान एवं अचल धारण करके और स्थिर होकर; अपनी नासिका के अग्रभाग पर दृष्टि जमा कर, अन्य दिशाओं को न देखता हुआ |
Holding the trunk, head and neck straight and steady, remaining firm and fixing the gaze on the tip of his nose, without looking in other direction.
samaṃ kāyaśirogrīvaṃ dhārayannacalaṃ sthiraḥ .samprekṣya nāsikāgraṃ svaṃ diśaścānavalokayan
6
14
प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रते स्थितः |मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः |
ब्रह्मचारी के व्रत में स्थित, भय रहित तथा भलीभाँति शांत अन्तःकरण वाला सावधान योगी मन को रोककर मुझ में चितवाला और मेरे परायण होकर स्थित होवे |
Firm in the vow of complete chastity and fearless, keeping himself perfectly calm and with the mind held in restraint and fixed on Me, the vigilant Yogi should sit absorbed in Me.
praśāntātmā vigatabhīrbrahmacārivrate sthitaḥ .manaḥ saṃyamya maccitto yukta āsīta matparaḥ
6
15
युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी नियतमानसः |शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छति |
वश में किये हुए मन वाला योगी इस प्रकार आत्मा को निरंतर मुझ परमेश्वर के स्वरूप में लगाता हुआ मुझ में रहने वाली परमानन्द की पराकाष्ठारूप शान्ति को प्राप्त होता है|
Thus constantly applying his mind to Me, the Yogi of disciplined mind attains the everlasting peace, consisting of supreme bliss, which abides in Me.
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī niyatamānasaḥ .śāntiṃ nirvāṇaparamāṃ matsaṃsthāmadhigacchati
6
16
नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः |न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन |
हे अर्जुन! यह योग न तो बहुत खाने वाले का, न बिलकुल न खाने वाले का, न बहुत शयन करने के स्वभाव वाले का और न सदा जागने वाले का ही सिद्ध होता है|
Arjuna, this Yoga is neither for him who eats too much, nor for him who eats too little; neither for him who sleeps too much, nor for him who is always awake.
nātyaśnatastu yogo.asti na caikāntamanaśnataḥ .na cātisvapnaśīlasya jāgrato naiva cārjuna
6
17
युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु |युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा |
दुखों का नाश करने वाला योग तो यथायोग्य आहार-विहार करने वाले का, कर्म में यथायोग्य चेष्टा करने वाले का और यथायोग्य सोने तथा जागने वाले का ही सिद्ध होता है |
Yoga, which rids one of woe, is accomplished only by him who is regulated in diet and recreation, regulated in performing actions, and regulated in sleep and wakefulness.
yuktāhāravihārasya yuktaceṣṭasya karmasu .yuktasvapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkhahā
6
18
यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते |निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा |
अत्यन्त वश में किया हुआ चित जिस काल में परमात्मा में ही भलीभांति स्थित हो जाता है, उस काल में सम्पूर्ण भोगों से रहित पुरुष योगयुक्त है, ऐसा कहा जाता है |
When the mind which is thoroughly disciplined gets riveted on God alone, then the person who is free from yearning for all enjoyments is said to be established in Yoga.
yadā viniyataṃ cittamātmanyevāvatiṣṭhate .niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyo yukta ityucyate tadā
6
19
यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता |योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः |
जिस प्रकार वायुरहित स्थान में स्थित दीपक चलायमान नहीं होता, वैसी ही उपमा परमात्मा के ध्यान में लगे हुए योगी के जीते हुए चित की कही गयी है |
As a light does not flicker in a windless place, such is stated to be the picture of the disciplined mind of the Yogi practising meditation on God.
yathā dīpo nivātastho neṅgate sopamā smṛtā .yogino yatacittasya yuñjato yogamātmanaḥ
6
20
यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योगसेवया |यत्र चैवात्मनात्मानं पश्यन्नात्मनि तुष्यति |
योगका सेवन करनेसे जिस अवस्थामें निरुध्द चित्त उपराम हो जाता है तथा जिस अवस्थामें स्वयं अपने-आपमें अपने-आपको देखता हुआ अपने-आपमें सन्तुष्ट हो जाता है।
When the mind which is thoroughly disciplined gets riveted on God alone, then the person who is free from yearning for all enjoyments is said to be established in Yoga.
yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yogasevayā .yatra caivātmanātmānaṃ paśyannātmani tuṣyati
6
21
सुखमात्यन्तिकं यत्तद् बुद्धिग्राह्यमतीन्द्रियम् |वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः |
इन्द्रियों से अतीत, केवल शुद्ध हुई सूक्ष्म बुद्धि द्वारा ग्रहण करने योग्य जो अनन्त आनन्द है, उसको जिस अवस्था में अनुभव करता है और जिस अवस्था में स्थित यह योगी परमात्मा के स्वरूप से विचलित होता ही नहीं|
Nay, in which the soul experience the eternal and supersensuous job which can be apprehended only through the subtle and purified intellect, and wherein established the said Yogi moves not from Truth on any account.
sukhamātyantikaṃ yattad buddhigrāhyamatīndriyam .vetti yatra na caivāyaṃ sthitaścalati tattvataḥ
6
22
यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः |यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते |
परमात्मा की प्राप्तिरूप जिस लाभ को प्राप्त होकर उससे अधिक दूसरा कुछ भी लाभ नहीं मानता और परमात्म प्राप्ति रूप जिस अवस्था में स्थित योगी बड़े भारी दुःख से भी चलायमान नहीं होता; |
And having obtained which he does not reckon any other gain as greater than that, and established in which he is not shaken even by the heaviest of sorrows.
yaṃ labdhvā cāparaṃ lābhaṃ manyate nādhikaṃ tataḥ .yasminsthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate
6
23
तं विद्याद् दुःखसंयोगवियोगं योगसंज्ञितम् |स निश्चयेन योक्तव्यो योगोऽनिर्विण्णचेतसा |
जो दुःख रूप संसार के संयोग से रहित है तथा जिसका नाम योग है, उसको जानना चाहिये। वह योग न उकताये हुए अर्थात् धैर्य और उत्साह युक्त चित से निश्चयपूर्वक करना कर्तव्य है |
That state, called Yoga, which is free from the contact of sorrow, should be known. Nay, this Yoga should be resolutely practiced with an unwearied mind.
taṃ vidyād duḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasaṃjñitam .sa niścayena yoktavyo yogo.anirviṇṇacetasā
6
24
सङ्कल्पप्रभवान्कामांस्त्यक्त्वा सर्वानशेषतः |मनसैवेन्द्रियग्रामं विनियम्य समन्ततः |
संकल्प से उत्पन्न होने वाली सम्पूर्ण कामनाओं को निःशेष रूप से त्याग कर और मन के द्वारा इन्द्रियों के समुदाय को सभी ओर से भलीभाँति रोककर— २४
Completely renouncing all desires arising from thoughts of the world, and fully restraining the whole pack of the senses from all sides by the time.
saṅkalpaprabhavānkāmāṃstyaktvā sarvānaśeṣataḥ .manasaivendriyagrāmaṃ viniyamya samantataḥ
6
25
शनैः शनैरुपरमेद् बुद्ध्या धृतिगृहीतया |आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् |
क्रम-क्रम से अभ्यास करता हुआ उपरति को प्राप्त हो तथा धैर्य युक्त बुद्धि के द्वारा मन को परमात्मा में स्थित करके परमात्मा के सिवा और कुछ भी चिन्तन न करे। २५
Gradually, with the mind fixed on the Supreme, and with firm determination, one should not think of anything else.
śanaiḥ śanairuparamed buddhyā dhṛtigṛhītayā .ātmasaṃsthaṃ manaḥ kṛtvā na kiñcidapi cintayet
6
26
यतो यतो निश्चरति मनश्चञ्चलमस्थिरम् |ततस्ततो नियम्यैतदात्मन्येव वशं नयेत् |
यह स्थिर न रहने वाला और चञ्चल मन जिस-जिस शब्दादि विषय के निमित्त से संसार में विचरता है, उस विषय से रोककर यानी हटाकर इसे बार-बार परमात्मा में निरुद्ध करे |
Drawing back the restless and fidgety mind from all those objects after which it runs, he should repeatedly fix it on God.
yato yato niścarati manaścañcalamasthiram .tatastato niyamyaitadātmanyeva vaśaṃ nayet
6
27
प्रशान्तमनसं ह्येनं योगिनं सुखमुत्तमम् |उपैति शान्तरजसं ब्रह्मभूतमकल्मषम् |
क्योंकि जिसका मन भली प्रकार शान्त है, जो पाप से रहित है और जिसका रजो गुण शान्त हो गया है, ऐसे ब्रह्मरूप हुए इस योगी को उत्तम सुख प्राप्त होता है।
Because the yogi whose mind is very peaceful, who is free from sin and whose passionis calmed, attains the highest happiness, the state of Brahman, free from all impurities.
praśāntamanasaṃ hyenaṃ yoginaṃ sukhamuttamam .upaiti śāntarajasaṃ brahmabhūtamakalmaṣam
6
28
युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी विगतकल्मषः |सुखेन ब्रह्मसंस्पर्शमत्यन्तं सुखमश्नुते |
वह पाप रहित योगी इस प्रकार निरंतर आत्मा को परमात्मा में लगाता हुआ सुखपूर्वक परब्रह्म परमात्मा की प्राप्ति रूप अनन्त आनन्द का अनुभव करता है। २८
The sinless Yogi, thus uniting his self constantly with God, easily enjoys the eternal Bliss of oneness with Brahma.
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī vigatakalmaṣaḥ .sukhena brahmasaṃsparśamatyantaṃ sukhamaśnute
6
29
सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि |ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः |
सर्वव्यापी अनंत चेतना में एक भाव से स्थित योग से युक्त आत्मा वाला तथा सबमें समभाव से देखने वाला योगी आत्मा को सम्पूर्ण भूतों में स्थित और सम्पूर्ण भूतों को आत्मा में कल्पित देखता है।
The Yogi who is united in identity with the all-pervading, infinite Consciousness; and sees unity everywhere, beholds the Self present in all beings, and all beings as assumed in the Self.
sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani .īkṣate yogayuktātmā sarvatra samadarśanaḥ
6
30
यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति |तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति |
जो पुरुष सम्पूर्ण भूतों में सबके आत्म रूप मुझ वासुदेव को ही व्यापक देखता है और सम्पूर्ण भूतों को मुझ वासुदेव के अन्तर्गत देखता है, उसके लिये मैं अदृश्य नहीं होता और वह मेरे लिये अदृश्य नहीं होता|
He who sees Mepresent in all beings, and all beings existing within Me, never loses sight of Me, and I never lose sight of him.
yo māṃ paśyati sarvatra sarvaṃ ca mayi paśyati .tasyāhaṃ na praṇaśyāmi sa ca me na praṇaśyati
6
31
सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः |सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते |
जो पुरुष एकीभाव से स्थित होकर सम्पूर्ण भूतों में आत्मरूप से स्थित मुझ सच्चिदानन्दघन वासुदेव को भजता है, वह योगी सब प्रकार से बरतता हुआ भी मुझ में ही बरतता है |
The Yogi who is established in union with Me, and worships Me as residing in all beings; abides in Me; no matter what he does.
sarvabhūtasthitaṃ yo māṃ bhajatyekatvamāsthitaḥ .sarvathā vartamāno.api sa yogī mayi vartate
6
32
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन |सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः |
हे अर्जुन! जो योगी अपनी भाँति सम्पूर्ण भूतों में सम देखता है और सुख अथवा दुःख को भी सबमें सम देखता है, वह योगी परम श्रेष्ठ माना गया है |
Arjuna, he who looks on all as one, on the analogy of his own self, and looks upon the joy and sorrow of all with a similar eye,—such a Yogi is deemed the highest of all.
ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo.arjuna .sukhaṃ vā yadi vā duḥkhaṃ sa yogī paramo mataḥ
6
33
अर्जुन उवाच |योऽयं योगस्त्वया प्रोक्तः साम्येन मधुसूदन |एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात्स्थितिं स्थिराम् |
अर्जुन ने कहा—हे मधुसूदन! जो यह योग आपने समभाव से कहा है, मन के चञ्चल होने से मैं इसकी नित्य स्थिति को नहीं देखता हूँ|
Arjuna said: Krishna, owing to restlessness of mind I do not perceive the stability of this Yoga in the form of equability, which You have just spoken of.
arjuna uvāca .yo.ayaṃ yogastvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana .etasyāhaṃ na paśyāmi cañcalatvātsthitiṃ sthirām
6
34
चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद् दृढम् |तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् |
क्योंकि हे श्रीकृष्ण! यह मन बड़ा चञ्चल, प्रमथन स्वभाव वाला, बड़ा दृढ़ और बलवान है। इसलिए उसका वश में करना मैं वायु के रोकने की भाँति अत्यन्त दुष्कर मानता हूँ|
For Krishna, the mind is very unsteady, turbulent, tenacious and powerful therefore, I consider it as difficult to control as the wind.
cañcalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavad dṛḍham .tasyāhaṃ nigrahaṃ manye vāyoriva suduṣkaram
6
35
श्रीभगवानुवाच |असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् |अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते |
हे महाबाहो! निःसन्देह मन चञ्चल और कठिनता से वश में होने वाला है; परंतु हे कुन्ती पुत्र अर्जुन! यह अभ्यास और वैराग्य से वश में होता है|
Shree Bhagavan said: The mind is restless no doubt; and difficult to curb, Arjuna; but it can be brought under control by repeated practiceand by the exercise of dispassion, O son of Kunti.
śrībhagavānuvāca .asaṃśayaṃ mahābāho mano durnigrahaṃ calam .abhyāsena tu kaunteya vairāgyeṇa ca gṛhyate
6
36
असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मतिः |वश्यात्मना तु यतता शक्योऽवाप्तुमुपायतः |
जिसका मन वश में किया हुआ नहीं है, ऐसे पुरुष द्वारा योग दुःखदायी है और वश में किये हुए मनवाले के लिए योग संभव है। Yoga is difficult of achievement for one whose mind is not subdued; by him; however who has the mind under control, and is ceaselessly striving, it can be easily attained through practice. Such is My conviction.
My opinion is that yoga is painful for one whose mind is uncontrolled; but for one whose mind is controlled, it is possible to attain yoga without any difficulty. Yoga is difficult of achievement for one whose mind is not subdued; by him; however who has the mind under control, and is ceaselessly striving, it can be easily attained through practice. Such is My conviction.
asaṃyatātmanā yogo duṣprāpa iti me matiḥ .vaśyātmanā tu yatatā śakyo.avāptumupāyataḥ
6
37
अर्जुन उवाच |अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः |अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति |
अर्जुन ने कहा—हे श्रीकृष्ण! जो योग में श्रद्धा रखने वाला है, किंतु संयमी नहीं है, इस कारण जिसका मन अन्तकाल में योग से विचलित हो गया है, ऐसा साधक योग की सिद्धि को अर्थात् भगवद्साक्षात्कार को न प्राप्त होकर किस गति को प्राप्त होता है? |
Arjuna said: Krishna, what becomes of the soul who, though endowed with faith, has not been able to subdue his passions, and whose mind is therefore diverted from Yoga, and who thus fails to reach perfection in Yoga?
arjuna uvāca .ayatiḥ śraddhayopeto yogāccalitamānasaḥ .aprāpya yogasaṃsiddhiṃ kāṃ gatiṃ kṛṣṇa gacchati
6
38
कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति |अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि |
हे महाबाहो ! क्या वह भगवत्त्वापत्ति के मार्ग में मोहित और आश्रयरहित पुरुष छिन्न-भिन्न बादल की भाँति दोनों ओर से भ्रष्ट होकर नष्ट तो नहीं हो जाता ? |
Krishna, strayed from the path leading to God-Realization and without anything to stand upon, is he not lost like the torn cloud, deprived of both God-Realization and heavenly enjoyment?
kaccinnobhayavibhraṣṭaśchinnābhramiva naśyati .apratiṣṭho mahābāho vimūḍho brahmaṇaḥ pathi
6
39
एतन्मे संशयं कृष्ण छेत्तुमर्हस्यशेषतः |त्वदन्यः संशयस्यास्य छेत्ता न ह्युपपद्यते |
हे श्रीकृष्ण ! मेरे इस संशय को सम्पूर्ण रूप से छेदन करने के लिये आप ही योग्य हैं, क्योंकि आपके सिवा दूसरा इस संशय का छेदन करनेवाला मिलना सम्भव नहीं है |
Krishna, it behoves You to slash this doubt of mine completely; for none other than You can be found, who can tear this doubt.
etanme saṃśayaṃ kṛṣṇa chettumarhasyaśeṣataḥ .tvadanyaḥ saṃśayasyāsya chettā na hyupapadyate
6
40
श्रीभगवानुवाच |पार्थ नैवेह नामुत्र विनाशस्तस्य विद्यते |न हि कल्याणकृत्कश्चिद् दुर्गतिं तात गच्छति |
श्रीभगवान ने कहा—हे पार्थ! उस पुरुष का न तो इस लोक में नाश होता है और न परलोक में ही। क्योंकि हे प्यारे! आत्मोद्धार के लिये अर्थात् भगवानप्राप्ति के लिये कर्म करने वाला कोई भी मनुष्य दुर्गति को प्राप्त नहीं होता|
Shree Bhagavan said: Dear Arjuna, there is no fall for him either here or herafter. For none who strives for self-redemptionever meets with evil destiny.
śrībhagavānuvāca .pārtha naiveha nāmutra vināśastasya vidyate .na hi kalyāṇakṛtkaścid durgatiṃ tāta gacchati
6
41
प्राप्य पुण्यकृतां लोकानुषित्वा शाश्वतीः समाः |शुचीनां श्रीमतां गेहे योगभ्रष्टोऽभिजायते |
योगभ्रष्ट पुरुष पुण्यवानों के लोकों को अर्थात् स्वर्गादि उत्तम लोकों को प्राप्त होकर, उनमें बहुत वर्षों तक निवास करके फिर शुद्ध आचरण वाले श्रीमान् पुरुषों के घर में जन्म लेता है|
Having attained the worlds of the righteous, the virtuous dwell there for a long time, and then the fallen yogi is born again in the house of the pure and prosperous.
prāpya puṇyakṛtāṃ lokānuṣitvā śāśvatīḥ samāḥ .śucīnāṃ śrīmatāṃ gehe yogabhraṣṭo.abhijāyate
6
42
अथवा योगिनामेव कुले भवति धीमताम् |एतद्धि दुर्लभतरं लोके जन्म यदीदृशम् |
अथवा वैराग्यवान् पुरुष उन लोकों में न जाकर ज्ञानवान् योगियों के ही कुल में जन्म लेता है। परन्तु इस प्रकार का जो यह जन्म है सो संसार में निःसन्देह अत्यन्त दुर्लभ है |
Orhe is born in the family of enlightened Yogis; but such a birth in this world is very difficult to obtain.
athavā yogināmeva kule bhavati dhīmatām .etaddhi durlabhataraṃ loke janma yadīdṛśam
6
43
तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकम् |यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन |
तत्र वह बुद्धि-संयोग (योग-ज्ञान) प्राप्त करता है, जो पूर्वजन्मों के पुण्य कर्मों का फल है। और फिर वह पुनः परिश्रम करता है, हे कुरुनन्दन, पूर्ण सिद्धि के लिए।
There he attains the union of intellect, born of the merits of past lives; and then he strives again, O Kurunandana, for perfection.
tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ labhate paurvadehikam .yatate ca tato bhūyaḥ saṃsiddhau kurunandana
6
44
पूर्वाभ्यासेन तेनैव ह्रियते ह्यवशोऽपि सः |जिज्ञासुरपि योगस्य शब्दब्रह्मातिवर्तते |
वह श्रीमानों के घर में जन्म लेने वाला योगभृष्ट पराधीन हुआ भी उस पहले के अभ्यास से ही निस्संदेह भगवान की ओर आकर्षित किया जाता है, तथा समबुद्धि रूप योग का जिज्ञासु भी वेद में कहे हुए सकामकर्मों के फल को उल्लंघन कर जाता है|
The other one, though under the sway of his senses, feels drawn towards God by force of the habit acquired in his previous birth; nay, even the seeker of enlightenment on Yogatranscends the fruit of actions performed with some interested motive as laid down in the vedas.
pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśo.api saḥ .jijñāsurapi yogasya śabdabrahmātivartate
6
45
प्रयत्नाद्यतमानस्तु योगी संशुद्धकिल्बिषः |अनेकजन्मसंसिद्धस्ततो याति परां गतिम् |
परन्तु प्रयत्नपूर्वक अभ्यास करने वाला योगी तो पिछले अनेक जन्मों के संस्कार बल से इसी जन्म में सं सिद्ध होकर सम्पूर्ण पापों से रहित हो फिर तत्काल ही परमगति को प्राप्त हो जाता है |
The Yogi, however, who dilligently takes up the practice attains perfection in this very life with the help of latencies of many births, and being thoroughly purged of sin, forthwith reaches the supreme state.
prayatnādyatamānastu yogī saṃśuddhakilbiṣaḥ .anekajanmasaṃsiddhastato yāti parāṃ gatim
6
46
तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः |कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन |
योगी तपस्वियों से श्रेष्ठ है, शास्त्रज्ञानीयों से भी श्रेष्ठ माना गया है और सकामकर्म करने वालों से भी योगी श्रेष्ठ है; इससे है अर्जुन ! तू योगी हो |
The yogi is superior to the ascetics; he is regarded as superior even to those versed in sacred lore. The Yogi is also superior to those who perform action with some interested motive. Therefore, Arjuna, do you become a Yogi.
tapasvibhyo.adhiko yogī jñānibhyo.api mato.adhikaḥ .karmibhyaścādhiko yogī tasmādyogī bhavārjuna
6
47
योगिनामपि सर्वेषां मद्गतेनान्तरात्मना |श्रद्धावान्भजते यो मां स मे युक्ततमो मतः |
सम्पूर्ण योगियों में भी जो श्रद्धावान् योगी मुझ में लगे हुए अन्तरात्मा से मुझ को निरन्तर भजता है, वह योगी मुझे परम श्रेष्ठ मान्य है |
Of all Yogis, again, he who devoutly worship Me with his mind focussed on Me is considered by Me to be the best Yogi.
yogināmapi sarveṣāṃ madgatenāntarātmanā .śraddhāvānbhajate yo māṃ sa me yuktatamo mataḥ
7
1
श्रीभगवानुवाच |मय्यासक्तमनाः पार्थ योगं युञ्जन्मदाश्रयः |असंशयं समग्रं मां यथा ज्ञास्यसि तच्छृणु |
श्रीभगवान ने कहा—हे पार्थ! अनन्य प्रेम से मुझ में आसक्त चित तथा अनन्य भाव से मेरे परायण होकर योग में लगा हुआ तू जिस प्रकार से सम्पूर्ण विभूति, बल, ऐश्वर्यादि गुणों से युक्त, सबके आत्मरूप मुझको संशयरहित जानेगा, उसको सुन।
Shree Bhagavan said: Arjuna, now listen how with the mind attached to Meand practising Yoga with absolute dependence on Me, you will know Me (the
śrībhagavānuvāca .mayyāsaktamanāḥ pārtha yogaṃ yuñjanmadāśrayaḥ .asaṃśayaṃ samagraṃ māṃ yathā jñāsyasi tacchṛṇu
7
2
ज्ञानं तेऽहं सविज्ञानमिदं वक्ष्याम्यशेषतः |यज्ज्ञात्वा नेह भूयोऽन्यज्ज्ञातव्यमवशिष्यते |
मैं तेरे लिये इस विज्ञान सहित तत्त्व ज्ञान को सम्पूर्णतया कहूँगा, जिसको जानकर संसार में फिर और कुछ भी जानने योग्य शेष नहीं रह जाता |
I shall unfold to you in its entirety this wisdomalong with the Knowledge of the qualified aspect of God, having known which nothing else remains yet to be known in this world.
jñānaṃ te.ahaṃ savijñānamidaṃ vakṣyāmyaśeṣataḥ .yajjñātvā neha bhūyo.anyajjñātavyamavaśiṣyate
7
3
मनुष्याणां सहस्रेषु कश्चिद्यतति सिद्धये |यततामपि सिद्धानां कश्चिन्मां वेत्ति तत्त्वतः |
सहस्रों मनुष्यों में कोई ही मनुष्य पूर्णत्व की सिद्धि के लिए प्रयत्न करता है और उन प्रयत्नशील साधकों में भी कोई ही पुरुष मुझे तत्त्व से जानता है।
Among thousands of men, one strives for perfection; and among those who have achieved perfection, hardly one knows Me in truth.
manuṣyāṇāṃ sahasreṣu kaścidyatati siddhaye .yatatāmapi siddhānāṃ kaścinmāṃ vetti tattvataḥ
7
4
भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च |अहंकार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिरष्टधा |
पृथ्वी, जल, अग्नि, वायु, आकाश, मन, बुद्धि और अहंकार भी – इस प्रकार यह आठ प्रकार से विभाजित मेरी प्रकृति है |
Earth, water, fire, air, ether, mind, reason and also ego; these constitute My nature eightfold.
bhūmirāpo.analo vāyuḥ khaṃ mano buddhireva ca .ahaṃkāra itīyaṃ me bhinnā prakṛtiraṣṭadhā
7
5
अपरेयमितस्त्वन्यां प्रकृतिं विद्धि मे पराम् |जीवभूतां महाबाहो ययेदं धार्यते जगत् |
यह आठ प्रकार के भेदवाली तो अपर अर्थात् मेरी जड़ प्रकृति है और हे महाबाहो! इससे दूसरी को, जिससे यह सम्पूर्ण जगत् धारण किया जाता है, मेरी जीवस्वरूप परा अर्थात् चेतन प्रकृति जान |
This indeed is My lowernature; the other than this, by which the whole universe is sustained, know it to be My highernature in the form of Jiva, O Arjuna.
apareyamitastvanyāṃ prakṛtiṃ viddhi me parām .jīvabhūtāṃ mahābāho yayedaṃ dhāryate jagat
7
6
एतद्योनीनि भूतानि सर्वाणीत्युपधारय |अहं कृत्स्नस्य जगतः प्रभवः प्रलयस्तथा |
हे अर्जुन ! तू ऐसा समझ कि सम्पूर्ण भूत इन दोनों प्रकृतियों से ही उत्पन्न होने वाले हैं और मैं सम्पूर्ण जगत का प्रभव तथा प्रलय हूँ अर्थात सम्पूर्ण जगत का मूल कारण हूँ |
Arjuna, know that all beings have evolved from this twofold Prakrti, and that I am the source of the entire creation, and into Me again it disappears.
etadyonīni bhūtāni sarvāṇītyupadhāraya .ahaṃ kṛtsnasya jagataḥ prabhavaḥ pralayastathā
7
7
मत्तः परतरं नान्यत्किञ्चिदस्ति धनञ्जय |मयि सर्वमिदं प्रोतं सूत्रे मणिगणा इव |
हे धनञ्जय ! मुझसे भिन्न दूसरा कोई भी परम कारण नहीं है। यह सम्पूर्ण जगत् सूत्र में सूत्र के मणियों के सदृश मेरे में गुँथा हुआ है ।। ७॥।
There is nothing else besides Me, Arjuna. Like clusters of yarn-beads formed by knots on a thread, all this is threaded on Me.
mattaḥ parataraṃ nānyatkiñcidasti dhanañjaya .mayi sarvamidaṃ protaṃ sūtre maṇigaṇā iva
7
8
रसोऽहमप्सु कौन्तेय प्रभास्मि शशिसूर्ययोः |प्रणवः सर्ववेदेषु शब्दः खे पौरुषं नृषु |
हे अर्जुन! मैं जल में रस हूँ, चन्द्रमा और सूर्य में प्रकाश हूँ, सम्पूर्ण वेदों में ओंकार हूँ तथा आकाश में शब्द और पुरुषों में पुरुषत्व हूँ|
Arjuna, I am the sapidity in water and the light of the moon and the sun; I am the sacred syllable OM in all the Vedas, the sound in ether; and the manliness in men.
raso.ahamapsu kaunteya prabhāsmi śaśisūryayoḥ .praṇavaḥ sarvavedeṣu śabdaḥ khe pauruṣaṃ nṛṣu
7
9
पुण्यो गन्धः पृथिव्यां च तेजश्चास्मि विभावसौ |जीवनं सर्वभूतेषु तपश्चास्मि तपस्विषु |
मैं पृथ्वी में पवित्र गन्ध और अग्नि में तेज हूँ तथा सम्पूर्ण भूतों में उनका जीवन हूँ और तपस्वियों में तप हूँ |
I am the pure odourin the earth and the brilliance in fire; nay, I am the life in all beings and the austerity in men of askesis.
puṇyo gandhaḥ pṛthivyāṃ ca tejaścāsmi vibhāvasau .jīvanaṃ sarvabhūteṣu tapaścāsmi tapasviṣu
7
10
बीजं मां सर्वभूतानां विद्धि पार्थ सनातनम् |बुद्धिर्बुद्धिमतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम् |
हे अर्जुन ! तू सम्पूर्ण भूतों का सनातन बीज मुझ को ही जान | मैं बुद्धिमानों की बुद्धि और तेजस्वियों का तेज हूँ |
Arjuna, know Me the eternal seed of all beings. I am the intelligence of the intelligent; the glory of the glorious am I.
bījaṃ māṃ sarvabhūtānāṃ viddhi pārtha sanātanam .buddhirbuddhimatāmasmi tejastejasvināmaham
7
11
बलं बलवतां चाहं कामरागविवर्जितम् |धर्माविरुद्धो भूतेषु कामोऽस्मि भरतर्षभ |
हे भरतश्रेष्ठ ! मैं बलवानों का आसक्ति और कामनाओं से रहित बल अर्थात् सामर्थ्य हूँ और सब भूतों में धर्म के अनुकूल अर्थात् शास्त्र के अनुकूल काम हूँ |
O best of the Bharatas, I am the strength of the strong, devoid of desire and passion; and I am the desire in beings, not opposed to dharma.
balaṃ balavatāṃ cāhaṃ kāmarāgavivarjitam .dharmāviruddho bhūteṣu kāmo.asmi bharatarṣabha
7
12
ये चैव सात्त्विका भावा राजसास्तामसाश्च ये |मत्त एवेति तान्विद्धि न त्वहं तेषु ते मयि |
और भी जो सत्त्वगुण से उत्पन्न होने वाले भाव हैं और जो रजोगुण से तथा तमोगुण से होने वाले भाव हैं, उन सबको तू 'मुझसे ही होने वाले हैं' ऐसा जान। परंतु वास्तव में उनमें मैं और वे मुझमें नहीं हैं |
Whatever other entities there are, born of Sattva, and those that are born of Rajasand Tamas, know them all as evolved from Me alone. In reality, however, neither do I exist in them, nor they in Me.
ye caiva sāttvikā bhāvā rājasāstāmasāśca ye .matta eveti tānviddhi na tvahaṃ teṣu te mayi
7
13
त्रिभिर्गुणमयैर्भावैरेभिः सर्वमिदं जगत् |मोहितं नाभिजानाति मामेभ्यः परमव्ययम् |
गुणों के कार्यरूप सात्त्विक, राजस और तामस—इन तीनों प्रकार के भावों से यह सब संसार—प्राणी-समुदाय मोहित हो रहा है, इसीलिये इन तीनों गुणों से परे मुझ अविनाशी को नहीं जानता |
The whole of this creation is deluded by these objects evolved from the three modes of Prakrti-Sattva, Rajas and Tamas; that is why the world fails to recognize Me, standing apart from these and imperishable.
tribhirguṇamayairbhāvairebhiḥ sarvamidaṃ jagat .mohitaṃ nābhijānāti māmebhyaḥ paramavyayam
7
14
दैवी ह्येषा गुणमयी मम माया दुरत्यया |मामेव ये प्रपद्यन्ते मायामेतां तरन्ति ते |
क्योंकि यह अलौकिक अर्थात् अति अद्भुत त्रिगुणमयी मेरी माया बड़ी दुरत्तर है; परंतु जो पुरुष केवल मुझको ही निरन्तर भजते हैं वे इस माया को उल्लंघन कर जाते हैं अर्थात् संसार से तर जाते हैं |
This divine energy of Mine, consisting of the three modes of material nature, is difficult to overcome. But those who have surrendered unto Me alone can cross beyond it.
daivī hyeṣā guṇamayī mama māyā duratyayā .māmeva ye prapadyante māyāmetāṃ taranti te
7
15
न मां दुष्कृतिनो मूढाः प्रपद्यन्ते नराधमाः |माययापहृतज्ञाना आसुरं भावमाश्रिताः |
माया के द्वारा जिनका ज्ञान हरा जा चुका है ऐसे आसुर-स्वभाव को धारण किये हुए, मनुष्यों में नीच, दूषित कर्म करने वाले मूढ़ लोग मुझको नहीं भजते |
Those whose wisdom has been carried away by Maya, and who have embraced the demoniac nature, such foolish and vile men of evil deeds do not adore Me.
na māṃ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ .māyayāpahṛtajñānā āsuraṃ bhāvamāśritāḥ
7
16
चतुर्विधा भजन्ते मां जनाः सुकृतिनोऽर्जुन |आर्तो जिज्ञासुरर्थार्थी ज्ञानी च भरतर्षभ |
हे भरतवंशियों में श्रेष्ठ अर्जुन! उत्तम कर्म करने वाले अर्थार्थी, आर्त, जिज्ञासु और ज्ञानी – ऐसे चार प्रकार के भक्तजन मुझको भजते हैं |
Four types of devotees of noble deeds worship Me, Arjuna, the seeker after worldly possessions, the afflicted, the seeker for knowledge, and man of wisdom, O best of Bharatas.
caturvidhā bhajante māṃ janāḥ sukṛtino.arjuna .ārto jijñāsurarthārthī jñānī ca bharatarṣabha
7
17
तेषां ज्ञानी नित्ययुक्त एकभक्तिर्विशिष्यते |प्रियो हि ज्ञानिनोऽत्यर्थमहं स च मम प्रियः |
उनमें नित्य मुझ में एकीभाव से स्थित अनन्य प्रेम भक्ति वाला ज्ञानी भक्त अति उत्तम है, क्योंकि मुझको तत्व से जानने वाले ज्ञानी को मैं अत्यन्त प्रिय हूँ और वह ज्ञानी मुझे अत्यन्त प्रिय है |
Of these best is the man of wisdom, ever established in indentity with Me and possessed of exclusive devotion. For I am extremely dear to the wise man, and he is extremely dear to me.
teṣāṃ jñānī nityayukta ekabhaktirviśiṣyate .priyo hi jñānino.atyarthamahaṃ sa ca mama priyaḥ
7
18
उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम् |आस्थितः स हि युक्तात्मा मामेवानुत्तमां गतिम् |
ये सभी उदार हैं, परंतु ज्ञानी तो साक्षात् मेरा स्वरूप ही है, ऐसा मेरा मत है, क्योंकि वह मधुरगत मन-बुद्धिवाला ज्ञानी भक्त अति उत्तम गतिस्वरूप मुझ में ही अच्छी प्रकार स्थित है |
Indeed all these are noble, but the man of wisdom is My very self: such is My view. For such a devotee, who has his mind and intellect merged in Me, is firmly established in Me alone, the highest goal.
udārāḥ sarva evaite jñānī tvātmaiva me matam .āsthitaḥ sa hi yuktātmā māmevānuttamāṃ gatim
7
19
बहूनां जन्मनामन्ते ज्ञानवान्मां प्रपद्यते |वासुदेवः सर्वमिति स महात्मा सुदुर्लभः |
बहुत जन्मों के अन्त के जन्म में तत्व ज्ञान को प्राप्त पुरुष, सब कुछ वासुदेव ही है—इस प्रकार मुझ को भजता है, वह महात्मा अत्यन्त दुर्लभ है |
In the very last of all births the enlightened soul worships Me, realizing that all this is God. Such a great soul is very rare.
bahūnāṃ janmanāmante jñānavānmāṃ prapadyate .vāsudevaḥ sarvamiti sa mahātmā sudurlabhaḥ
7
20
कामैस्तैस्तैर्हृतज्ञानाः प्रपद्यन्तेऽन्यदेवताः |तं तं नियममास्थाय प्रकृत्या नियताः स्वया |
उन-उन भोगों की कामना द्वारा जिनका ज्ञान हरा जा चुका है, वे लोग अपने स्वभाव से प्रेरित होकर उस-उस नियम को धारण करके अन्य देवताओं को भजते हैं अर्थात पूजते हैं |
Those whose wisdom has been carried away by various desires, being prompted by their own nature, worship other deities adopting rules relating to each.
kāmaistaistairhṛtajñānāḥ prapadyante.anyadevatāḥ .taṃ taṃ niyamamāsthāya prakṛtyā niyatāḥ svayā